Mondeo patří mezi největší a zároveň nejlépe jezdící vozy střední třídy. To pro mě byly pádné argumenty pro koupi, a protože jsem preferoval benzinový motor, zvolil jsem šestnáctistovku Eco Boost.
Mondeo třetí generace dostalo v roce 2011 decentní facelift, který u všech verzí nad úroveň výbavy Trend přidal do předního nárazníku denní světlomety z LED diod. Další změny byly spíše symbolické, zadní světlomety dostaly jinou grafiku s využitím světelných trubic a přepracován byl dříve kritizovaný a stroze působící interiér.
Mondeo patří mezi prostorové premianty střední třídy. Díky rozvoru náprav 2850 mm je zaručen dostatek prostoru pro nohy cestujících na zadních sedadlech, vysoká střecha nikterak neomezuje ani hlavu 185 cm vysokého člověka. Spolupráce Fordu s Volvem vyústila v možnost použití řadových zážehových pětiválců švédského výrobce. Napříč uložený dvouapůllitr vyžadoval dostatek prostoru na šířku a použitá platforma se proto odrazila i ve vnitřní šířce interiéru, která je ve své třídě rovněž nadprůměrná. Mondeo je díky solidní užitečné hmotnosti 650 kg předurčeno k snadnému převážení větších nákladů ve velkém kufru o objemu 528 l.
Při výběru modelu jsem se rozhodl pro výbavu Ghia, která nemá v přístroj desce informační displej Convers +, který se mi nelíbí a namísto něj jsou osazeny dva klasické budíky rychloměru a otáčkoměru. Mezi nimi se nachází červeně podsvícený informační displej palubního počítače. Přední sedadla jsou příjemně anatomická, čalouněná příjemnou tmavou látkou a pouze ve výbavě Ghia obě výškově nastavitelná. Interiér prosvětluje střešní okno, které lze buď vyklopit, nebo zajede do střechy auta. Výkonná dvouzónová klimatizace dokáže interiér rychle zchladit, cestující na zadních sedadlech profitují z výdechů umístěných v obložení „B“ sloupků. Audiosystém Sony v sobě snoubí krom rádia a systému Bluetooth i přehrávání CD/ MP3 prostřednictvím USB portu i hlasové ovládání audia, telefonu nebo klimatizace. Pohodlí cestujících na předních i zadních sedadlech zpříjemňují loketní opěrky, ta přední s dvojicí odkládacích schránek. Úložná přihrádka v přístrojové desce je čalouněná sametem, další tři malé odkládací prostory jsou ve středové konzole před řadicí pákou, nechybí roletkou krytý prostor pro dvojici nápojů mezi sedadly a malá schránka u levého kolene řidiče. Drobným ergonomickým prohřeškem interiéru je umístění ovládacího panelu el. stahování oken, při stisku zejména tlačítek zadních oken musí řidič nepřirozeně zalomit ruku v zápěstí.
Jízdní vlastnosti Mondea s lehkým motorem nad přední nápravou lze nazvat třídním etalonem, auto se na silnici chová velmi jistě, sedmnáctipalcové pneumatiky o rozměru 225/50 spolehlivě drží zvolenou stopu. Až při vyloženě neurvalém zacházení promluví do vlajícího auta nezáludně ESP. Nastavení podvozku je zdařilým kompromisem mezi sportovností a vynikajícím komfortem, v zatáčkách se karoserie i díky své šířce naklání minimálně. Hydraulicky posilované řízení je velmi přesné s dokonalou zpětnou vazbou a okamžitou odezvou.
Při jízdě je v interiéru ticho, čtyřválec je výborně utlumen a až okolo 4 tis. otáček začne do interiéru vstupovat jeho tlumený baryton. Šestistupňová převodovka umožňuje exaktní změny převodových stupňů po přesně mechanicky vymezených drahách. Převodovka je vynikajícím způsobem sladěna se spojkou, která má uživatelsky příjemný plynulý záběr.
Ke zvolené šestnáctistovce Eco Boost jsem přistupoval s velkým despektem, Mondeo je přece jen velký kus auta s pohotovostní hmotností okolo 1500 kg. Po přečtení několika testů a vlastní zkušební jízdě jsem se okamžitě rozhodl. A po více než 22 000 km nelituji. Motor, jehož konstrukční základ hledejme v konstrukci Yamaha pro první generaci Focusu, byl upraven použitím nové hlavy s přímým vstřikem paliva a zejména osazen turbodmychadlem. Agregát plynule zatahuje v celém otáčkovém pásmu, malé turbodmychadlo je kdykoli připraveno ládovat do válců litry čerstvého vzduchu. Klid na palubě zaručuje použití dlouhých převodů, při rychlosti 100 km/h motor točí na šestku zhruba 2 000 otáček, při dvojnásobné rychlosti pak zhruba 4200 ot. Na německé okolo dálnici jsem neměl problém trvale udržovat rychlost 200 km/h. Přeplňované motory obecně mývají problémy s dodržováním papírové spotřeby. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že není problém jezdit s dlouhodobějším průměrem okolo 6,5 – 7 l benzinu, letní cesta do Francie a zpět přes Německo (3200 km) skončila s průměrem 6,5 l (dle PP). Na nádrž o objemu 70 l jsem několikrát absolvoval přes 1000 km.
