Škoda Octavia nabízí ve své třetí generaci dostatek prostoru a moderní koncernovou techniku. Pohon na zemní plyn CNG navíc přináší bonus v podobě velmi levného provozu.
O poslední generaci octavie toho bylo napsáno již mnoho. Já jsem s ní v práci v plynové verzi G-TEC najezdil několik tisíc kilometrů a tak si myslím, že mohu poskytnout celkem solidní informace plynoucí z dlouhodobějšího horizontu užívání. V provozu jsem se o ní střídal se svou kolegyní.
V testu se oprostím od hlubšího hodnocení vnějšího designu, který je podle mě přísně účelový a poměrně strohý. Škodovka má vždycky nabídnout kus auta navíc a tomu je podřízena i zadní část konstruovaná se záměrem co největšího zavazadelníku. Ten v případě verze CNG pojme 460 litrů.
Interiér je poměrně prostorný v příčném i podélném směru, na zadních sedadlech nemá pasažér s výškou 185 cm problém s výškou nad hlavou (na rozdíl od liftbacku), prostor na kolena je v rámci třídy nadprůměrný, dalo by se říci i nadbytečný. Problémem druhé generace octavie byly přední sedačky, které nebyly svými skromnými rozměry sedáku zejména do šířky vhodné pro širší osoby. Kdo má silnější stehna, seděl spíše na sedačce než v sedačce. Třetí generace si v tomto směru trochu pomohla, stále to ale není takový sedák, jaký bych v podobném voze očekával. Sedadla jsou náznakově anatomická, třeba takový Opel Astra ovšem hraje trochu jinou ligu. Ze střídání řidičů plyne negativní poznatek, a sice způsob posunu sedadel. Současné řešení s plastovým okem na tyčce u středového tunelu využívá škodovka již mnoho let, já jsem mu ale na chuť nikdy nepřišel. Střídáte-li se navíc s menším řidičem, který je zvyklý jezdit na tzv. “krátké ruce“, musíte před nasednutím nejdříve zalomit trup dovnitř vozu až téměř k řadicí páce a sedačkou trhnout vzad. Řešení s klasickou aretační tyčkou napříč celým sedákem možná nevypadá tak dobře, ale uživatelsky je mnohem příjemnější. Při usedání na přední sedadla se velký řidič setká s další nepříjemnou věcí, a sice malým nástupním otvorem. Zejména pokud je volant vytažen více do interiéru, zadrhávám svým pozadím při usedání za volant o B sloupek karoserie. Jakmile si řidič sedne, nalezne snadno vhodnou pozici. Přístrojová deska je tvarově jednoduchá bez výraznějších designových kreací. Zkrátka nenadchne ani neurazí.
Na zadních sedadlech je dostatek prostoru i pro osoby s výškou nad 185 cm, slušná je i šířka interiéru. Zavazadlový prostor disponuje celkem pravidelným tvarem a je pečlivě čalouněn. Rezervní kolo není přítomno, protože na jeho místě je usazena dvojice tlakových lahví pro čerpání CNG. Plato kufru se tedy nedá odklopit a drobné odkládací otvory jsou přístupné pouze po odklopení postranních krytek podlahy.
Podvozek je spíše tvrdší, což na kvalitních silnicích umocňuje dynamické ambice automobilu. Verze CNG dostala bez ohledu na maximální výkon nezávislé zavěšení zadních kol a kvalitě i komfortu jízdy nelze v rámci třídy téměř nic vytknout. Citlivější je vůz pouze na příčné nerovnosti.
Motor startuje na benzin a po několika desítkách sekund se automaticky přepne na CNG, mechanický přepínač umožňující volbu provozního media zde není. Pokud zemní plyn dojde, vůz se automaticky přepne na benzin. Přepnutí paliva probíhá neznatelně. Plusem je i zachování padesátilitrové benzinové nádrže, která značně prodlouží dojezd.
Výkon motoru je na poměrně rozměrné kombi celkem skromný, předjíždění si musíte dobře promýšlet, protože výkonová rezerva není extra velká. Vyladění pohonného agregátu je zkrátka zaměřeno na spořivé řidiče, pružný motor disponuje dostatkem točivého momentu a neobtěžuje hlukem. Systém start/stop funguje poměrně rychle a startér nemá s malým motorem mnoho práce. Velkou devizou octavie na zemní plyn je spotřeba. Při ryze ekonomické jízdě se lze dostat i k hodnotám blížícím se 3,5 kg CNG/100 km, což při ceně okolo 26 Kč/kg odpovídá cca 90 h/km jízdy. Normální okresková jízda přinese spotřebu na hraně 4 kg CNG/100 km, abyste se dostali nad 6 kg, tak už musíte jet pořádnou “kudlu“. Šestistupňová převodovka neřadí zas tak úplně hladce, patří ale k lepšímu průměru třídy. Řízení poskytuje celkem slušnou zpětnou vazbu, ve středové poloze je ale trochu mdlé.
Plynová octavia je zajímavou alternativou zejména pro firemní flotily, kdy dokáže provozními náklady převálcovat i vznětová TDI. Nevýhodou je u nás stále příliš často a nesmyslně aplikovaný zákaz vjezdu do podzemních garáží. Obtíže může někomu přichystat i specifické tankování CNG bez obsluhy, navíc hustota čerpacích stanic stále není ideální. Pokud ale dokážete své cesty jen trochu dobře naplánovat, umožní vám dojezd blížící se 400 km solidní možnosti pro natankování.