(18.2.1898 – 14.4.1988)
Enzo Ferrari rozdělil svůj život mezi budování úspěšného závodního týmu a výrobu ultimativních sportovních automobilů.
Narodil se v italské Modeně. Jeho otec Alfredo podnikal v oblasti kovovýroby a byl jedním z prvních majitelů automobilu ve městě. Tato skutečnost pozitivně formovala Enzův vztah k technice. Poté, co v deseti letech navštívil se svým otcem a bratrem Alfredem automobilové závody v Boloni, se malý Enzo rozhodl stát automobilovým závodníkem.
Rodiče chtěli, aby studoval techniku, ale vše změnila 1. Světová válka. V roce 1916 padli na frontě jeho otec i bratr a Enzo se musel postarat o matku.
Svou profesní kariéru v automobilové branži odstartoval v 21 letech u Fiatu. Zde ale dlouho nevydržel posléze pracoval pro malého výrobce sportovních aut C.M.N. (Costruzioni Meccaniche Nazionali). V roce 1924 pak přišel k automobilce Alfa Romeo. U Alfy dobře zapadl a dokázal přitáhnout i další odborníky, jakým byl třeba designér Fiatu Vittorio Jano. Ačkoli sám Ferrari nebyl inženýrem, měl dobré manažerské zkušenosti a dokázal rozpoznat talent.
Enzo byl solitér, který měl mimořádnou schopnost motivovat všechny spolupracovníky k dosažení svých cílů. V roce 1929 se rozhodl založit vlastní závodní tým, Scuderii Ferrari. Vozy Alfa Romeo s Enzovým znakem – vzpínajícím se černým koníkem na žlutém pozadí, získaly řadu úžasných vítězství. V roce 1947 založil ve svých 49 letech vlastní společnost Ferrari. To odstartovalo jedinečnou etapu spojující závodění a výrobu špičkových sportovních automobilů, kterou nepřerušila ani Enzova smrt v roce 1988.
V soukromém životě zřídkakdy opouštěl rodnou Modenu, pravidelně navštěvoval pouze GP Itálie v Monze. Od roku 1932 byl ženatý s Laurou Dominicou Garello Ferrari (1900–1978), se kterou měl jediného syna Dina. Dino měl být Enzovým nástupcem ve firmě, v roce 1956 ale zemřel v důsledku svalové distrofie. Nicméně „Commendatore“ měl i nemanželského syna Piera s milenkou Linou Lardi. Piero je dnes viceprezidentem Ferrari a vlastní 10 % akcií.
V profesním životě byl Ferrari neúprosný pedant a cíleně kráčel za svými cíly. Nikdy se neotáčel zpět a vždy vyhledával nové výzvy. Mnoho inženýrů spolupráci s ním neustálo a raději odešli. Na jejich místo ale vždy byl dostatek nových adeptů. Během let vytvořil kulturu s mýtickým dopadem na svůj tým i vyráběné vozy. Zpočátku mu šlo jen o závodní automobily, posléze se s rozšiřováním legendy jeho úsilí přesunulo i k civilním modelům. Když Ferrari ve věku 90 let zemřel, měla jeho značka na kontě vítězství ve 14 ročnících závodu 24 hodin Le Mans a devět šampionů F1. Ferrari se stalo jednou z nejsilnějších značek v branži. Pod hlavičkou koncernu Fiat prodává své vozy v omezených počtech zjištujících exkluzivitu, aniž by potřebovalo jakoukoli reklamu.