(18. 3. 1858 – 29. 9. 1913)
Rudolfa Diesela fascinovaly zákony termodynamiky. Viděl v nich způsob, jak změnit společnost.
Narodil se v Paříži do rodiny obchodníka s kůžemi Theodora Diesela. V roce 1870 přesídlila rodina kvůli prusko-francouzské válce do Londýna, dvanáctiletý Rudi byl ale poslán sám ke strýci do německého Augsburgu. Studuje střední průmyslovou školu, vysokoškolská studia si odbyl na polytechnice v Mnichově. Byl svědkem toho, jak velké továrny, které mohly investovat do velkých parních strojů, likvidovaly malé společnosti. Jak mohly malé firmy ustát tento tlak? Pouze, pokud by měly podle své potřeby přístupný zdroj energie. Parní stroje měly mechanickou účinnost ve výši 10 procent. Diesel se proto rozhodl uplatnit tři zákony aerodynamiky k vytvoření motoru, který by neztrácel tolik energie. Zpočátku se snažil vyvinout motor poháněný čpavkem.
Jednoho dne si Diesel všiml zajímavého jevu. Inspiraci nalezl v pneumatickém zapalovači cigaret, ve kterém byl píst a uhelný prach. V roce 1885 založil v Paříži výzkumnou laboratoř a v roce 1892 získal první patent na svůj vznětový motor. Získal podporu průmyslníka Kruppa a v srpnu 1893 odjel do německého Augsburgu, kde předvedl vedení společnosti MAN (Maschinenfabrik Augsburg-Nuerenberg) tři metry dlouhý ocelový válec s pístem, který poháněl setrvačník. Byl to úsporný, termodynamický motor, který měl nahradit parní stroje. Diesel jej nazval atmosférický plynový motor, ale tento název se neujal.
Diesel na svém projektu dále pracoval a na silvestra roku 1896 představil motor, který měl mít teoretickou účinnost 75,6 %. Té v praxi zdaleka nedosáhl, ale neexistovalo nic jiného, co by se jí mohlo přiblížit. A dodnes tomu není u termodynamických motorů jinak. Problémem bylo pouze palivo pro motor. Benzin byl příliš explozivní , později používal olej z podzemnice olejné a nakonec petrolej.
Vznětový motor se stal senzací, i když sny Diesela ohledně levného zdroje energie pro drobné podnikatele ještě musely uzrát. Místo toho se velcí průmyslníci rychle chytli jeho nápadu a Diesel se záhy stal velmi bohatým mužem. Z celého světa mu přicházely peníze, jelikož jeho motory se staly standardem pro pohon lodí, agregátů na výrobu elektřiny či čerpadel. V roce 1908 Diesel společně se švýcarskou firmou Saurer vytvořil nejrychlejší motor, který měl 800 otáček/min. Automobilový průmysl na hromadné využití Dieslova motoru ještě čekal. První krok udělala firma MAN, která v roce 1924 osadila svůj nákladní vůz vznětovým motorem s přímým vstřikem paliva. Ve stejné době v Německu představil nákladní automobil se vznětovým motorem i Benz & Cie, avšak Benz používal předkomůrku, kterou pozdější firma Daimler-Benz používala až do 90. Let minulého století. První vznětový Mercedes-Benz vyjel na silnice v roce 1936. Rudolf Diesel se vítězného tažení svého motoru automobilovým světem nedočkal. V roce 1913 se psychicky unavený a nemocný Diesel za nejasných okolností utopil v průlivu La Manche.